Adresa Stránky: http://www.spiritracing.cz
Vytištěno: 11.08.2008

Poslední závod MČR 2009 očima pilota

Přinášíme článek, který jsme slibovali. V Mýtě o titulu v BAMBINI rozhodla již první bodovaná jízda. Jak jí minutu po minutě prožíval Dominik si můžete přečíst zde...

Tenhle článek asi není objektivní reportáží, ale vždycky mě zajímalo, co se děje v dětské hlavě, když se má řítit po asfaltu 90-ti kilometrovou rychlostí. Třeba to bude zajímat i Vás. Tehle článek je spojením toho, co jsme viděli z tribuny a pocitů Dominika za volantem...

Pátek
Začínám trénovat hned ráno, normálně to nedělám, ale tady chci využít všechny tréninky. S tátou jsme předem domluveni, že musíme vyzkoušet minimálně 3 karburátory. Takže zkoušíme a pořád stahujeme data z Alfana.
Po obědě vyměňujeme motor a já zase jezdím dokola. Na nejlepším karburátoru jsme se dohodli a já hledám jeho optimální našroubkování.
Zatímco já šroubkuju karburátor, táta se Zdeňkem sledují moji stopu... prý jedu jak Bulhar... no to mě teda naštvali, vžyť dělám co můžu.
Zdá se, že kára funguje a tak zkouším i na stopě zlepšit, co se dá... prý jedu moc metrů při nájezdu do kopce, zkouším to tedy jinudy a opravdu jsem desetinku až dvě sundal... super...
Pátek pomalu končí a tak se ptám táty, jak jedou soupeři a samozřejmě mě nejvíc zajímá Karel Simon. Jsme o cca 2 desetinky rychlejší, to mě trochu uklidnilo...

Sobota
Už jsou jen dva volné tréninky, na nějaké velké změny v technice stejně už není čas, v trénincích jen hledám nastavení vršku karburátoru, protože maximální otáčky jsou v Mýtě moc potřeba.
Do měřáku dáváme nová kola a domlouváme s tátou strategii... Rozhodujeme se, že pojedeme sami a vyjedeme později... Chceme využít toho, aby mě předjel někdo z KADETŮ a já se za ním trochu vytáhnul...
Snažím se soustředit, ale nějak je všechno nalevačku... Od rána je mi špatně a mám teplotu. Buďto jsem nervozní, nebo na mě leze chřipka a výsledek podle toho vypadá. Zajel jsem 4. místo a navíc to vyšlo tak blbě, že přede mnou stojí KADET Jindra Řehák... No tak to se opravdu nepovedlo... Karel Simon je třetí...

Neděle
1. jízda
S tátou vymýšlíme start, úkol je jasný, musím za každou cenu zůstat alespoň za Karlem. Největší problém je přede mnou stojící Řehák, musím ho dát hned na startu, jinak mě bude brzdit...
První start se nezdařil, druhý už ano... Na roštu jsem dostal pecku zezadu, že jsem byl málem napůl... Letíme na plno do první zatáčky, mezi Řehákem a Karlem Simonem je mezera... Strkám tam káru a držím plyn, nějak to dopadne... Už to skoro vypadá, že to vyšlo, ale asi si nepatrně škrtám o Tondu Bardona a kára jde do smyku... Hrnu to bokem mimo trať a předjeli mě všichni včetně Karla, no tak se "fakt povedlo"...
Karel mi ujel tak o 30 metrů a předjeli mě ještě 4 další, no co, závod je na 10 kol, zkusím Karla alespoň dojet.
Kára jede opravdu super a kolo od kola se to ještě zlepšuje, no aspoň tak...
2.kolo dojížídm Tondu Bardona, beru ho dolů z kopce směrem k depu, sice dost riskantně, jenže není čas...
3.kolo - dojížím Boba Lucáka, mám lepší nájezd nahoru na kopec ( ještě, že mě Petr nadával ) a tak ho celkem v pohodě před koncem kopce předjíždím...
4.kolo - Karel Simon s Jindrou Řehákem jsou těsně přede mnou, no zaplať pánbůh...
5.kolo - S Řehákem mi naštěstí pomohl okolista a Karla mám těsně před sebou... Na cílovce vyjíždím z větru a hned to něj zkouším... povedlo se, férově mi nechal místo...
6. kolo - Karla mám pořád za sebou, ale malý náskok jsem přece jen urval...
7. kolo - Jindra Vohnout a Marek Machulda zas nejsou tak daleko, do cíle jsou tři kola, to by mohlo jít dojet. Jak říká táta, "NEŽVAŇ A TAHEJ..."
8. kolo - nežvaním a tahám, za mnou jedoucího Karla předjel Jindra Řehák, takže si alespoň nemusím kontrolovat situaci za mnou...
9. kolo - visím Jindrovi na zádech a zatáčíme na cílovou rovinku do posledního kola... Jindra si asi vnitřní stopu bude hlídat... Nehlídá, nechal mi tam díru jak vrata, jdu z větru a přes něj...
10.kolo - Dostal jsem se přes Jindru a my pojedeme naposledy kopec nahoru, nájezd mám lepší, než přede mnou jedoucí Marek, to by mohlo dát... Kára jede do kopce fantasticky, jsem na vnitřku a z kopce zatáčím první, už jenom "náměstíčko" a nepokazit nájezd na cílovku...
...JEŽIŠI JÁ JSEM FAKT PRVNÍ, NO TO SNAD NENÍ MOŽNÝ...
Jsem fakt štastnej, u váhy mi tečou slzy... Koukám na tátu a jemu tečou taky, no my jsme rodina...
Později táta s Petrem počítají body a jejich závěr je jasný, Karel skončil bodově čtvrtý a už mě nemůže dohnat. Splnil se mi sen a jsem Mistr ČR.
Druhou jízdu jedu v klidu, odstartuju čtvrtý a postupně se dostávám až na první místo. Závod v Mýtě vyhrávám s plným počtem bodů. Jsem rád, že takhle končím v BAMBINI.

Musím poděkovat tátovi a všem co mi fandí a pomáhají. Tenhle titul bych chtěl věnovat svému velkému fanouškovi, dědečkovi Slávku Javůrkovi, který se tohohle závodu bohužel nedočkal...

Dominik Javůrek