10-th International Grand Finals Easykart

Každý závod je sám o sobě zážitkem. Ani všechny závody sezóny dohromady  se ovšem neblíží atmosféře světového finále EASY. Plná tribuna, starty ve stylu F1, přímý televizní přenos a neuvěřitelný komentátor… Můžete si myslet, že jste tvrďák, ale vidět tam závodit naše kluky,  ukápne Vám nejedna slza, to mi věřte.

Vrchol juniorské  sezóny s konal 14.-16.10.2011 a závodníky opět přivítalo Castelletto poblíž Milána. Volba trati rozhodně dobrá, neboť okruh je technicky náročný, ale přitom patří rozhodně mezi ty bezpečné a divácky zajímavé. Reportáž je účasti celé výpravy najdete na www.easykart.cz a tak u nás se věnuji spíše jen pilotům SPIRITU.

V padesátkách jsme tentokrát zástupce neměli, všichni nám nějak vyrostli do šedesátek, no zaplaťbánbůh.

V šedesátkách jsme tentokrát měli opravdu želízka v ohni. Mistr ČR Zdeněk Tlachač a Vicemistr ČR Lukáš Podobský,  rychlejší piloty jsme ani přivézt nemohli. K nim přibyli ještě Jonáš Tlachač a Matěj Kácovský, oba přijel spíše sbírat zkušenosti. Kuba Běžel, který naposled ve Vysokém Mýtě předvedl, že pokud umíte jezdit, není problém přesednout z BAMBINI do EASY, si den před odjezdem zlomil ruku a měl po závodě.

Ve stovkách nastoupil letošní nováček této třídy Dominik Javůrek a ve stanu s nám byl i Jindra Vohnout. Z Čechů nastoupil ještě Vašek Šafář a tenhle svěřenec Martina Kouřila jel opravdu dobře.

EASY 60

Trénovat jsme začali j ve středu a Lukáš byl hned od počátku mezi nejrychlejšími, Zdenda se držel mezi první desítkou.  Celý čtvrtek i pátek se oběma dařilo zrychlovat a vypadalo to dobře. Kvalifikce se podařila Zdeňkovi, když skončil absolutně devátý,  Lukáš měl obrovskou smůlu, protože jejich skupina byla kvůli kolizi zastavena a při restartu už neměl prostor na rychlé kolo, celkově skončil 35-tý. Jonáš a Matěj přijeli sbírat zkušenosti a to účel určitě splnilo.

Rozjížďky přinesly dost drama. Zdeněk sice dojel v první jízdě 3., pak ale přišla sprcha v podobě diskvalifikace. Nepohlídali jsme si tlošťku těsnění a bylo… Nemělo se to stát a vůči Zdeňkovi nás to moc mrzí. Těsnění jsme vyměnili a Zdeňka to naštěstí spíše nakoplo k naprosto bravurním výkonům. Lukáš první rozjižďku vyhrál po skvělém boji s evropským šampionem Rocco Atlantem. V druhé jel také skvěle a tím bylo o jeho účast ve finále A postaráno. Jonáš a Matěj si vyjeli pozice ve finále C. Zdenda musel po diskvalifikaci bojovat z 25. místa ve finále B.

FINÁLE C – pro naše zástupce především obrovské zkušenosti, které se budou hodit v dalších závodech. Jak Jonáš, tak i Matěj se snažili, ambice na postupové pozice pochopitelně neměli, ale zaslouží si pochvalu, že vydrželi bojovat celý závod.

FINÁLE B – Zdenda musel startovat z 25. místa a jako by toho nebylo málo, dostal v zaváděcím kole ránu a odjížděl úplně poslední. Jenže to, co se začlo dít potom, se slovy těžko popisuje. Zdeněk rozpoutal neuvěřitelnou jízdu, byly kola, kdy předjížděl i dva soupeře najednou a když byl v půlce závodu někde kolem 10. místa, začali jsme po sobě na tribuně nevěřícně koukat… Ono by to snad mohlo  vyjít a Zdeněk by třeba mohl do postupové šestky dojet… Jenže to jsme ho dost podcenili, ono mu to totiž nestačilo a kdyby byl závod delší, snad by ho vyhrál. Nakonec skončil na 4. místě, postoupil do finále A. Výkon to byl naprosto úžasný a Zdeněk Tlachač st. na tribuně ani nemohl mluvit. Vím to přesně, stál jsem vedle něj…

FINÁLE A – Lukáš startoval ze 7. místa a Zdenda ze 32. místa. Již několikrát jsem psal, že samotná atmosféra startu Vás prostě dostane. O to víc je třeba kluky pochválit, že tenhle tlak zvládají a oběma se start celkem podařil. Lukáš se pohyboval na hranici desítky a zdálo se, že půjde rychle dopředu. Jenže pak se dostal do několika drobných kolizí a jeho postup se zastavil. Zdenda mezitím pokračoval ve stylu, kterým jel béčko a jeho jízda připomínala rozjetý buldozer. Už to nebudu dál rozepisovat, prostě jel skvěle, předjel 17 soupeřů a dojel celkově čtrnáctý. Lukáš se sice už víc dopředu nebrojoval, ale jeho 9. místo v cíli nám udělalo velkou radost a SPIRITU tím zajistil pohár ze světového finále.

EASY 100

Dominik už na svém debutu ve stovkách v Pompose ukázal, že v nové třídě má šance a rozhodně nechtěl být jen do počtu. Jindra odjížděl z ČR ještě nemocný a s antibiotiky, což se viditelně podepisovalo zejména na fyzické kondici. Niki se trénincích pohyboval v první patnáctce a to bylo na odčekávání. Jindra se videtelně trápil a prostě to nebylo ono. Niki měl sice trochu smůlu v kvalifikaci, kde skončil 15., ale dobrým výkonem v rozjížďách si postup do finále A. vybojoval – cíl byl splněn. Jindra musel startovat ve finále B a ani tam to nebylo ono. Sice se držel a pozice neztrácel, ale viděl jsem ho jet už i mnohem lépe. Ve stovkách už opravdu potřebujete spoustu fyzické síly a ta asi Jindrovi přece jen po nemoci chyběla.

Dominik svou 20.startovní pozicí v ačku rozhodně nezkĺamal, jenže já už dlouho říkám, že Niki líp závodí, než jezdí měřáky a on to opět předvedl. Jeho start vnější stopou hodně připomínal jeho loňský pokus v šedesátkách, který skončil v bahně – záběry z jeho onboardu jsou dodnes „slavné“. Letošní pokus vyšel mnohem lépe a Domča po startu objel snad 8. soupeřů venkem a navíc nasadil skvělé tempo a šel dopředu. Nědky kolem desátého kola už bojoval o 6. místo a zajžděl časy na úrovni první trojky. Kolize s Orsinim v 14.kole bohužel fantastickou jízdu ukončila, nicméně na předvedeném výkonu to nic nemění. Dominik předvedl, že v seriálu EASY patří do první světové desítky a to je víc, než se dalo čekat.

Dvě věty na závěr… Skvělý výsledek nám na poslední chvíli unikl, ale to výkon všech kluků nijak nesnižuje. Navíc se opět sešla skvělá parta a celých 5 dní jsme si opravdu užili.

SPECIAL THANKS TO:

Petrovi Černému – za to, že celý náš cirkus doveze na místo a zpět a ještě všem stíhá poradit

Zdeňkovi Sejkorovi –  za přípravu motorů a jeho slavnou větu “ CO SE FURT BOJÍŠ ???“. Dominik mu ještě chtěl poděkovat za výměnu karburátorů, ale kdo tam nebyl, asi to nepochopí…

V.J.